“
…je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Zemří, spát - a je to. Spát - a navždy ukončit úzkost a věčné útrapy a strázně, co údělem jsou těla - co si můžem přát víc, po čem toužit? - Zemřít, spát - spát, možná snít -, a právě v tom je zrada. Až ztichne vřava pozemského bytí, ve spánku smrti můžeme mít sny - to proto váháme a snášíme tu dlouhou bídu, jíž se říká život.William Shakespeare: Hamlet III.1 (př. Martin Hilský)
