Další úlovek z antikvariátu: Dějiny církve křesťanské z roku 1842
Existuje hodně knih, které nejsou žádná vzácnost, ale jejich stáří jim dává pro mne neobyčejné kouzlo. Jednu z nich jsem tento týden ukořistil v antikvariátu. Celým její název zní: Dějiny církve křesťanské ku potřebám školským a domácím.
První kapitola začíná těmito slovy (interpunkce a velká písmena dle originálu):
Vy jste už, milé dítky, bez pochyby Skutky apoštolské v novém Zákoně čítaly a to se zalíbením, nebo milé a zábavné jsou to rozprávky; protož, jak se naději, nebude Vám nepříjemné další vypravování o těchto příbězích, které tam Lukáš vypravovati začal, abyste zvěděly, jako se církvi Křesťanské dále vedlo. Toto Vám já vypravovati chci, jen poslouchejte bedlivě; nebo tu slyšíte historie, takové ste v životě Vašem ještě neslyšely; a když Vašim rodičům čítati budete, i oni mnoho nového tam naleznou, ačkoli děje tyto všecky staré jsou.
Zatím jsem jí celou nepročetl, ale co jsem zatím viděl, tak není tak těžce jednostrané, jak by člověk čekal u církveních dějin pro školy v 19. století. Předchozí vlastník (či vlastníci) si v ní podškrtával jen na jednom místě - u článků víry Valdenských. Proč zrovna tam?
Velice se mi líbily hlavně ilustrace, o které bych se chtěl zde podělit:
Konstantin vidí “znamění, ve kterém zvítězí”.
Pravděpodobně katedrála v Kolíně (?) - v té době (1842) ještě nedokončená. V textu je řeč o stavbě katedrál v “Kolíně, Strasburku a Freiburku” a dvě posledně jmenované měly v 19. století věž.
Hrůzy Inkvizice.
Upálení Jana Husa - “P. Raichlin, šlechetný Švejcar, pověděl při této příležitosti: Mnoho bylo kněží v kostnici, ale nejpobožnějšího zapálili.”
“Luter” pálí papežskou bulu.
“Tyto ukrutnosti (proti evangelíkům po třicetilwté válce) dlouho trvaly a jistý Ant. Koniáš, Jezuita, (+1760) tím se měl obyčejně honositi, že sám svou vlastní rukou výše 60,000 československých (sic!) knich zničil.”
